Nejčastějším příčinou úrazů psů je střet s vozidlem, u koček k nim přistupují také nejrůznější pády. S úrazy se setkáváme pravidelně a umíme je léčit.
Zlomeniny
Diagnostika zlomeniny není úplně snadná. Důležité je rentgenologické vyšetření, které určí rozsah a typ fraktury. Podle nálezu rozhodneme o způsobu ošetření.
V jednoduchých případech začneme s nápravou hned. U komplikovaných zlomenin vzniklých z těžkých poranění je nezbytná prvotní stabilizace pacienta.
Náprava zlomenin záleží na tom, která kost je zlomená: jestli jde o zlomenina otevřenou, nebo s více lomy nebo úlomky a také na tom, zda pacient ještě roste.
Naším úkolem je zlomenou kost srovnat. V drtivé většině případů to uděláme operativní cestou. Ke znehybnění nepoužíváme sádru, ale rychle tuhnoucí obinadla z pryskyřice. Pečlivě je podkládáme, aby nevznikaly otlaky. Majitel pak musí kontrolovat, zda jeho miláček bandáž nelikviduje.
Metodou s velmi dobrým hojicím potenciálem je externí stabilizace zlomenin pomocí fixátoru. Jak to funguje? Kost provrtáme pevnými dráty, které mimo tělo pevně spojíme. Končetině tak pořídíme dokonalou oporu a umožníme, aby mohla v klidu srůst. Po zhojení fixátor velmi jednoduše odstraníme.
Někdy se musíme ke zlomenině dostat přes okolní měkké tkáně a teprve pak kost srovnat, stabilizovat a zpevnit. Této metodě říkáme interní stabilizace. Mezi různými typy ošetření převažuje. Nejčastěji používáme tvarované ploténky, které zlomeninu fixují pomocí šroubů. Na ošetřené nožce zůstane jen řada stehů a nic víc. Interní stabilizace zvířeti neztěžuje pohyb a nebere klid přítomností obvazu nebo fixátoru. Nasazení je ovšem komplikovanější, proto ji volíme po důkladném zvážení okolností.
Rychlost hojení je různá, rychlejší u mladým jedincům. Jim by se po zhojení měly voperované ploténky odstranit. Starší zvířata se snažíme před další anestezií chránit, ploténky jim proto v těle necháváme (ničemu tam nevadí).
Trvalé ponechání plotének je nutné i v případech, kdy stabilizujeme klouby po těžkém poranění vazů a náprava je možná pouze jejich znehybněním. I s takovými případy se u nás poměrně často setkáváme.
Prasklý vaz
Dalším častým úrazem je ruptura předního zkříženého vazu. Způsob léčby stanovujeme na základě předoperačního vyšetření. Trend se ubírá k technice TPLO, neboli úpravě sklonu kloubní plochy k holenní kosti. Jednoduše řečeno, kloub s prasklým vazem stabiluzujeme. Současně provádíme celkovou revizi kolene, zejména menisků.
