Psí štěstí nemusí kalit jen čekání na páníčka nebo odmítnutý buřt, ale i dlouhá řada nemocí. Přečtěte si, co všechno pejskům může být, jak to poznat a co s tím dělat.

Vzteklina

Ačkoliv se vzteklina v Česku od roku 2002 nevyskytla, zůstává celosvětovou hrozbou. Toto vysoce infekční virové onemocnění nelze léčit a pro psa vždy končí fatálně. Vzteklina je přenosná i na člověka a má u něj podobný průběh. Proto je očkování psů proti vzteklině (jako jedinému onemocnění) ze zákona povinné.

Nejčastějším přenašečem nákazy bývají lišky, protože jsou k infekci nejvnímavější. Pes se ale může nakazit i od jiných zvířat. Virus se vylučuje ve slinách, n nákaze dochází přes otevřenou ránu, obvykle při pokousání.

Leptospiróza

Zdrojem této bakteriální infekce bývají malí hlodavci jako myši nebo potkani. Původce choroby přenášejí a vylučují, aniž by jim samým něco způsobil. Jsou to tzv. rezervoároví hostitelé.

U psů ale leptospiróza způsobuje selhání jater a ledvin a je přenosná i na člověka. Včasná diagnostika nákazy zvyšuje šanci psa na vyléčení, nelze na ni ale spoléhat. Vakcína existuje, očkování je třeba každoročně opakovat.

Psinka

Další vážné onemocnění. Virus psinky je vysoce nakažlivý a pro psy velmi nebezpečný. Nákaza se přenáší bezprostředním kontaktem s infikovaným zvířetem nebo s jeho sekrety.

Průběh onemocnění je různý, často ale fatální. Lék proti psince neexistuje, dostupná je jen podpůrná léčba. Jedinou ochranou zůstává pravidelná vakcinace.

Infekční hepatitida

Zánět jater virového původu se projeví průjmem, zvracením, někdy charakteristickým zmodráním rohovky oka. Postupně se poškozují játra.

K nakažení dochází kontaktem s infikovaným jedincem, jeho sekrety nebo kontaminovanými předměty. Léčba je jen podpůrná a ne vždy úspěšná. Před onemocněním chrání pravidelná vakcinace.

Parvoviróza

Parvoviróza je virové onemocnění psů s dramatickým průběhem u štěňat. Zdrojem nákazy jsou nejčastěji exkrementy infikovaného psa. Virus je velmi odolný a v prostředí přežívá hodně dlouho.

K nákaze jsou nejvnímavější štěňata do dvou měsíců věku, dospělé psy zasahuje zřídka. Onemocnění se projevuje úporným průjmem, zvracením a těžkou dehydratací. Často končí úhynem v důsledku vyčerpání nebo komplikací (zápal střev, zánět srdečního svalu ad.).

Prevencí parvovirózy je vakcinace štěňat nebo fen před plánovaným krytím a včasný přísun mleziva štěňatům (mlezivo je zdrojem protilátek pro první týdny jejich života).

Infekční laryngotracheitida

Infekční laryngotracheitidu neboli psincový kašel způsobuje hned několik původců. Projevuje se nástupem kašle a dávení 2–4 dny po kontaktu s nemocným zvířetem. U jinak zdravých jedinců do 14 dnů odezní. Pejska ale může nemoc oslabit a zkomplikovat mu chronické zdravotní obtíže.

I této chorobě lze předejít každoročním očkováním.

Tetanus

Velmi nebezpečné onemocnění způsobené bakteriemi, které přežívají v půdě. Pokud se dostanou do těla (např. otevřenou, pozdě nebo špatně vyčištěnou rankou), začnou se v prostředí bez přístupu vzduchu množit a produkovat toxin, který atakuje nervovou soustavu. Nákaza se projevuje křečemi, které mohou vést až zástavě srdce nebo dýchání.

Pes je k tetanové nákaze nejvnímavější v období tzv. přezubení, které začíná v průběhu 4. měsíce života. Proto by štěně v té době už mělo mít dostatek protilátek. Tetanová nákaza ale hrozí kdykoliv při jakémkoliv kontaminujícím poranění. Antibiotická léčba zvíře velmi zatěžuje a ne vždy končí úspěchem.

Vakcinace proti tetanu není u psů běžnou součástí vakcinačních schémat. Doporučujeme ji pro štěňata před začátkem přezubení nebo v případě nedostatečně ošetřeného poranění.

Lymská borelióza

Boreliózu přenášejí klíšťata, původcem nákazy je bakterie. Projevy choroby jsou různé, nejčastěji se objevuje únava, bolest svalů a kloubů spolu s kulháním.

Prokázat boreliózu není jednoduché, její důsledky jsou přitom vážné. Vzhledem k množství klíšťat, s nimiž váš pejsek přijde do styku, by měla být každoroční vakcinace jednoznačnou volbou.

Více o nemocech přenášených klíšťaty

Herpesvirus

Herpesviry jsou nejrozšířenějším typem viru mezi psy (a zvířaty vůbec). Dlouhodobě přežívají v organismu bez jakýchkoliv projevů, což usnadňuje jejich přenos. Pro dospělé psy není herpesvirus nebezpečný. Velkým rizikem je pro čerstvě narozená štěňata. Je-li fena infikovaná, dochází k úhynu celého vrhu.

Vakcinaci proti psímu herpesviru proto doporučujeme u chovných psů, resp. fen, a to před krytím nebo v průběhu březosti.

Nemůžete najít informace?

Zavolejte 724 277 230 nebo nám napište.