A tak tu máme po roce opět sametkové období. No, po pravdě to není žádná hezká zpráva, protože navzdory něžnému názvu – sametky jsou drobní roztoči, kteří působí pěknou řádku potíží. Nám a našim čtyřnohým mazlíčkům – psům i kočkám. Jak poznat sametku a jak s ní zatočit? Posvítili jsme si na tyto nepříjemné roztoče v následujících odstavcích.

Sametka podzimní (Trombicula autumnalis), nesprávně nazývaná jako sviluška, náleží mezi parazitující roztoče. Dospělé sametky jsou bělaví nebo nažloutlí roztoči velikosti 1 až 2 mm. Od ostatních roztočů se odlišují výrazným osmičkovým tvarem těla, který vzniká jednak mohutným vývojem předních okrajů těla, jednak jeho silným zaškrcením v polovině. Tělo je měkké, silněji sklerotizována je pouze lišta na hřbetní straně přední části těla. Celé tělo je hustě pokryté brvami a papilami, takže živý roztoč se podobá útržku vaty nebo sametu (odtud pramení ten milý název sametky).

Vývoj sametek je heteromorfní (larvy jsou zcela nepodobné dospělým jedincům) a probíhají od vajíčka přes larvu, nymfu až po imago. Dospělí jedinci a nymfy jsou slepé a žijí skrytě v horních vrstvách půdy. Živí se drobnými členovci nebo jejich vajíčky. Pouze larvy napadají suchozemské obratlovce, takže i naše čtyřnohé kamarády, ba i nás.

Začátkem jara vystupují sametky z hlubších vrstev půdy do těch povrchnějších a zde probíhá oplození vajíček. Kladení vajíček se pak koná v dubnu až červnu v půdě v hloubce od 0 do 10 cm. Vajíčka se postupně vyvíjejí v larvy. Ty vylézají na povrch půdy a na přízemní části rostlin, kde čekají na hostitele. Ve volné přírodě napadají především hraboše. Hostitelem ale může být kterýkoliv jiný teplokrevný obratlovec.

V červenci v zamořeném terénu prudce přibývá larev a jejich výskyt vrcholí v srpnu až září. Nasáté larvy opouštějí hostitele a zalézají do půdy, kde probíhá jejich vývoj v nymfy. Část nymf se ještě na podzim přemění v dospělé jedince. K přezimování do hlubších vrstev půdy dochází v listopadu.

Jediné vývojové stadium, které parazituje, jsou larvy. Ty svými kusadly nabodávají povrchové vrstvy kůže a do vzniklé ranky vypouštějí silně lytický sekret slinných žláz. Tento sekret narušuje hlubší vrstvy kůže. Koagulací bílkovin pronikajícího tkáňového moku vzniká válcovitý útvar, ve kterém si larva udržuje sáním průchodný centrální kanálek. Pod dolním koncem kanálku se hromadí nekrotizující buňky. Larva se touto drtí buněk vyživuje.

Zjednodušeně řečeno, larva si udělá ranku v kůži a do této ranky, lidově řečeno, naplive. Jejími slinami pak dojde k rozpuštění materiálu, který larva zpětně vysaje. Neživí se tedy krví.

U psů a koček napadají larvy sametek místa s tenkou kůží, tedy nejčastěji v okolí očí, pysků, nosu a zevního zvukovodu, spodní části těla a meziprstí. U koček se mohou sametky vyskytnout i na špičce ocasu. Častým místem napadení je místo zdvojené kůže na uších.

Larvy samy odpadávají obvykle třetí den po přichycení. Ovšem v té době již svým sekretem dávno způsobí zánět, který je velmi svědivý. A zánět přetrvá i po odpadnutí sametek, což může ztížit diagnózu.

A jak probíhá léčba u psa? Terapie onemocnění spočívá v lokální aplikaci přípravků na bázi pyretroidů a případném zmírnění sekundárního zánětu a pruritu. Pro majitele je důležité hned po příchodu z procházky psa prohlédnout (zvláště meziprstí) a zasažená místa nastříkat a odstranit již přisáté sametky. A samozřejmě, pokud je to možné, vyhýbat se oblasti, ve které se sametky vyskytly.

V případě obtíží se v každém případě obraťte na svého veterinárního lékaře – třeba u nás Na Weilovně.