Problematika chovu fretek

Fretka je to plně domestikovaná kunovitá šelma, původně chovaná za účelem likvidace hlodavců v místech, kde bylo použití jiného prostředku nebezpečné.
Počet fretek chovaných ze záliby v posledních letech v Evropě výrazně vzrostl. V současné době jsou chovány jako kočky, či psi a je jim umožněno volně se pohybovat po domácnosti. V době, kdy majitelé nejsou nablízku, by měly být uzavřeny v kotci (kleci), aby se předešlo možnému pozření předmětů, které by mohly ucpat střevo, nebo překousání nebezpečných kabelů pod proudem, uvíznutí jejich tělíček v úzkých prostorách, vypadnutí z oken apod. Pokud jsou fretky chovány ve venkovních výbězích, je zapotřebí je zajistit před predátory či před přímým slunečním zářením. Jakožto zvířata s nedostatečně vyvinutými potními žlázami jsou velmi náchylná k úžehu


Hygienická miska by měla být umístěna v dostatečné vzdálenosti od
krmiště a pelíšku. Voda může být předkládána v misce nebo pomocí
napáječky, kdy ta bývá chovateli upřednostňována, protože fretky si rády
s miskou hrají a pak je okolí velmi brzy mokré a znečištěné. Různé
krabice představují variantu bezpečného soukromí pro fretku a staré
ručníky jsou oblíbenou podestýlkou a úkrytem na spaní. Nedoporučuji na
stlaní používat seno či hobliny, neboť mohou vyvolávat chronické
dráždění dýchacích cest.
Fretky jsou striktní masožravci. Existuje mnoho výrobců, kteří nabízejí
vyvážená krmiva pro fretky ať už v konzervách či granulích. Je také
možné krmit potravou pro koťata.
Preventivní péče o fretky začíná již v raném věku jejich prvním
očkováním. Poprvé mohou být vakcinovány ve věku 6 až 8 týdnů, s
následnou revakcinací po třech týdnech až do 14. – 16. týdne, pak
vyžadují každoroční revakcinaci. Očkuje se proti dvěma onemocněním, a to
proti psince a vzteklině.
Do pěti let věku bych doporučovala 1x preventivní prohlídku s odběrem
krve na biochemické a hematologické vyšetření a nad 5 let již 2x ročně.
Fretky velmi často trpí onemocněním srdce, pankreatu a nadledvinek. <br>
Říje u fretek probíhá jak u samců tak u samic. Trvá od jara do podzimu, a
u samic perzistuje do té doby, dokud nedojde ke stimulaci vulvy. Pokud
nedošlo ke kontaktu se samcem, přetrvávají u samic vysoké hladiny
pohlavních hormonů až do konce reprodukční sezóny, což vyvolává apatii,
nechutenství, krvácení až úhyn. Nejlepší prevencí je nechirurgická
forma kastrace, ještě před nástupem prvních projevů říje. Tato forma je
velmi vhodná i pro samce, u kterých se zároveň velmi výrazně potlačí
tzv.fretčí zápach. Zdrojem pachu jsou kožní žlázy a proto odstranění
análních žlázek je neúčinné a z hlediska legislativy v dnešní době i
nepřípustné.
Chirurgická kastrace se běžně používá jak v USA tak v evropských zemích.
I když u samců není potřebná ze zdravotního hlediska, jsou kastrováni
především z důvodů zabránění reprodukce, pro snížení mezidruhové agrese a
umožnění chovu ve skupinách. Ale tento nevratný zákrok bohužel s sebou
nese velmi vysoké riziko vzniku nádoru na nadledvinkách jak u samců tak u
samic. Na základě těchto zjištění se začaly hledat alternativy
chirurgické kastrace. Je na trhu hormonální preparát, který se
implantuje do podkoží a fretku „vykastruje“ na 2 roky. Poté je nutný
tento proces obnovit.
Fretky jsou vysoce vnímavé k některým kmenům chřipky a proto je také
influenza fretek považována za zoonózu. Zdrojem pro fretku může být
nemocný člověk, ale platí i opačný způsob infekce. Stejně jako u lidí se
onemocnění většinou vyřeší spontánně.
Pokusila jsem nastínit základní pravidla chovu a nejčastější zdravotní
problémy či preventivní opatření těchto osobitých domácích mazlíčků, o
kterých by se dalo psát hodiny a hodiny a stále bychom nebyli u konce.

28. srpna 2013   |